Zápisy z utkání
Zápis z 10. turnaje v Havířově
Na turnaji v Havířově jsme se zrovna moc neblýskli.
Leckterý divák by si mohl myslet, že za nás nastoupil "B" tým a ten se díky malým zkušenostem mohl na hřišti ztrácet. Ale buhužel, "B"éčko nemáme.
Při pohledu z vysoké tribuny a několikanásobném puštění z kamerového záznamu, tak mohu říci, že dnes kluci moc neběhali, působili ospalým jarním dojmem, brankář pustil míčky, které jindy bravůrně chytí, střelci se prostě nemohli
trefit, jako by měli začarované hokejky, měli slaboučké ruce, protože jim často vypadly hokejky, v obraně to bylo dnes taky děravé a nakonec jsem nabyl pocitu, že naši kluci nechtěli onemocnět nějakou nakažlivou nemocí,
neboť se soupěřovým hráčům vyhýbali obloukem, aby se náhodou neinfikovali. Bohudík si na závěr mohu oddechnout, že na posledním turnaji uvidíme opět výkon, na který jsme zvyklí a na turnaj do Prahy pojede "A"!?
V prvním zápase kluci nastoupili proti 1.MVIL. Mělo jít o zápas, který máme papírově vyhrát. Jenomže... Jenomže nám soupeř během 20 sekund vsítil gól a my se ocitli v situaci, jakou velice často nastolíme jiným týmům. V podstatě to byl šok a do konce první půle jsme z něj nevzpamatovali, hlavně, když jsme dostali druhý gól. Po přestávce /asi dostali kluci kapky/ se zlepšili, ale přetěžce jsme dávali góly a příliš jsme se na ně nadřeli. Zápas skončil remízou 2:2 a hráči MVIL si ho cenili, protože to byl jejich životní úspěch proti nám. Koneckonců není remíza tak zlá, ale bude ještě hůře.
Značně otřeseni jsme nastoupili proti (již tradičnímu soupeři, se kterým letos hrajeme nejméně po 6.té) Torpedo AB. Ti nastoupili do zápas velice namotivovaní. Jednak touhou nás konečně porazit a jednak povzbuzeni naším neúspěchem v prvním zápase. A taky se tak do něj vrhli. Úspěch nenechal na sebe dlouho čekat a sázeli nám góly jeden za druhým. Ikdyž se kluci snažili, prostě jim to nešlo a nakonec se tak psychicky rozložili, že se na hru nedalo dívat a soupěř vévodil. Tady bych poznamenal, že Torpedo vyhrálo zaslouženě a hráč by se neměl zlomit tak, že se po zápase rozbrečí, když mu to nejde, ale nepozdravit po zápase soupeře to je ukázka nesportovního chování!
Třetí zápas už byl o něčem jiném hráli jsme proti Vítkovickému Áčku velmi dobře. Hlídali jsme proti hráče a moc šancí jsme jim nedali. Snažili jsme se střílet, ale smůla byla stále nalepená na našich holích a holt jsme si střelecké štěstí vybrali v předchozích turnajích. Zápas skončil poměrně dobře 2:1 pro Vítkovice, což není vysoká prohra, ale opět musím vytknout tři věci - útočníci byli jako chrti, když vidí zajíce - protě kde byl míček, tam byli všichni tři a nemohli si nahrát, obránci v obraně vyhazovali míček ven, bez ohledu jestli tam tím směrem aspoň někdo je. A brankář měl dne nějaké rozostřené hledí, protože když vyhazoval míček, téměř vždy trefil soupeře.
Zápas proti Paskovu začal katastrofálně behěm první poloviny nám nasáčkovali do brány 4 góly. Se Saurians po první půli 4:0. Kdyby hráli mladší žáci, tak řeknu v pohodě, ale u elévů?!!!! V druhé půli to už byli naši chlapci, rozehráli se, začali tlačit na ještěry a během tří minut snížili skóre na 4:3. V závěru zápasu jsme tlačili a tlačili, ale už jsme nic nevyprodukovali. Škoda, i tak to byl hezký zápas. Celý turnaj jsem zhodnotil už v úvodu, takže v Těšíně nazdar.
