Škorpióni na PRAGUE GAMES

   Sraz 9.30 se nám na nádraží vydařil, jelikož jsme se přesně i s Vláďou sešli v plném počtu. Jízda vlakem je spíše zábavou a tak si ji užíváme (na cestu nám přeje i počasí). Čekání na nádraží v Praze (než nám Vláďa doveze účastnícké pásky - sleva MHD, vstupy atd) si zkracujeme prohlídkou Václavského náměstí.
   Ubytování máme v tělocvičně ZŠ Trávníčkova, kde rychle shazujeme bágly, lehce pojíme a hurá do centra. Petr v čele naší výpravy bere na sebe úlohu vůdce a svižným tempem procházíme z ul. Pařížské postupně Staroměstské náměstí, trasu na Karlův most, kousek Kampy (tady obsazujeme dětské hřiště a s chutí si ho užíváme), zpět na Karlův most a k Národnímu divadlu na Národní třídu. Metrem zpět do "naší" tělocvičny. Rychle umýt a spát, neboť máme zítra perný den.

   Dnes se předvedeme na pražských hrách i sportovně. Po snídani rozdělejeme dresy hráčům a k překvapení všech dostáváme i nové krásné a pro nás nezvyklé bílo-červené dresy. Balíme vše potřebné na celý den a ujíždíme do Bráníka haly HAMR.
   Nejprve nás po ránu čeká pražský tým Chodov, který na nás /především vzrůstem hráčů/ silně zapůsobil. A opravdu hrál dobře a tlačil nás do defenzivy. Naštěstí jsme se jako první prosadili my a v 6. min ze zamotané situace vytěžil gól Honza Sm. Druhý gól následoval rychle po tom a vsítil jej Lukáš R., který dlouho za bránou soupeře kvedlal a odrazem od golmana tam padl. 30. sekund v druhém poločase po chybě obrany při soupeřově rozehrávce, protivníci snížili na kontakt jednoho gólu. Vjela do nich energie, ale uklidnění nám přinesl gól na 3:1 z hole Jirky B. Chodovští byli dobrým soupeřem a utkání se obešlo bez faulů a hrubostí.
   Po utkání jsme se vydali dobít i hrad. Myslím ten pražský.:) Prohlédli jsme si nádvoří, katedrálu a poštěstilo se nám vidět i přehlídku hradní stráže. Uondaní se vydáváme na metro, což je ohromný životabudič pro náš tým. Přibližně 2 hodiny do zápasu trávíme v areálu Hamr Bráník (velmi hezké sportovní centrum).
   V 18 hod začal zápas se švýcarským týmem ULA. Švýcaři předváděli krásný pohledný florbal a dostali nás do presu, ba nás dokonce několikrát rozebrali. V první půlce předvedl náš golman Honza Sv. několik skvělých zákroků. V polovině prvního poločasu předvedla 1. pětka dvě ukázkové akce a do zakončení se vždy dostal Adam O. Dá se říci, co střela na bránu, to gól. Při vyloučení našeho obránce velice rychle ULAci snížili. My jsme zareagovali velmi rychle a druhá pětka zařídila zvýšení po střele Honzy Sm. doklepával na 3:1 Matyáš Š. Ke konci zápasu dal gól Jirka Besta, který ale nebyl uznán pro vysokou hůl. Zápas byl napjatý až do konce, ve kterém se vystřídal celý tým. A bohudík si Honza Svačina dobře postavil branku (2x tyč a 1x břevno) a předvedl své umění. Zdar švýcarským florbalistům.
   Po večeři šel celý tým na plavbu parníkem po Vltavě spojený s diskotékou.

   Dnes nás čeká nejtěžší zápas ve skupině a to s pažskými Bohemians. Začíná v 10.40 a už zkušeně snídáme, balíme a přesunujeme se do bráníckého Hamru. První půle zápasu se nám vydařila a ujímáme se vedení 1:0, které zařídil Adam O. Soupeř snižuje, ale opět jsme to my, kdo se ujímá vedení tentokráte to zařídil Jirka B. Poločas končí 2:1 pro nás, což je pro bohemku nezvyklé a rozhodně to nečekala. Jenomže v druhém poločase se situace obrátila a protivník nejprve snížil a potom postupně navýšili na 3:2 a konečné 4:2. Zápas byl dramatický do konce a nám to tam prostě nechtělo spadnou. Rozhodně se za něj nemusíme stydět a kluci odvedli skvělý výkon.
   Za necelé dvě hodiny nastoupili hoši proti poslednímu protivníkovi ve skupině týmu Spartaku Pelhřimov. To jsme už věděli, že je to ve skupině nejslabší soupeř a hra podle toho taky vypadala. Řekněme, že to bylo bez nápadu a odchozeno. Nebylo to úplně zadarmo a pelhřimovští dokázali na nás zatlačit. O čemž svědčí gól před koncem poločasu. Nakonec skončil zápas pro nás příznivě 7:1 /střelci postupně Lukáš R, Matyáš Š, Jiří B, Lukáš R, Jan P, Jakub Č, Lukáš R/.
   Skončili jsme okolo 16 hodiny a vedení rozhodlo o návratu, odpočinku, brzké večeři a návštěvě koupaliště na Petynce. Trasa byla zdlouhavá metro Anděl a busem do Střešovic. Tady jsme provedli taktický manévr a bazén jsme dobili obchvatem přes polovinu Střešovic. První zklamání z nefunkčního tobogánu, nám spravila příjemná voda a prostředí a řádně jsme si koupaliště užili. Až na Vláďu a Kamila, kteří museli zajet do nemocnice s Ondrou Sm., který cestou z večeře, tak šikovně doskočil,že si naštípl zanární kůstku a vyfasoval gips i s berlema. Vraťme se k bazénu, tady jsme se seznámili i s kluky z oravské Nižné a dobře jsme pokecali o jejich skupině, odkud byl i náš další soupeř Black Angels. Fajní chalani. Cesta zpět na zastávku trvala pouhých 5. min! "Ale nás to baví" říká Petr a my mu to veříme. :)) Z Dejvické rychle zpět a spát, čeká nás těžký den.

   Ráno bylo trochu nervózní, protože se jednalo již o play off. Po přesunu ze ZŠ do haly se připravujeme na prvního soupeře, porada a rozcvičení.
   Tak dramatický a nabitý zápas jsem již dlouho neviděl. Vletěli jsme do utkání a hráli. Ale soupeř nám dal gól po pěkné akci. Nevadí hrajeme dále, opět dostáváme gól. To už je na pováženou, opět hrajem a zase gól. Kde je problém. Soupěř je dobrý, umí, běhá, má střelce, kombinuje ale my taky?! Kluci bojují, nepoložili to, jak to umí udělat v takových případech. Poločas 0:3. Obrovská změna. Po přestávce tlačíme a přichází gól z hole Jirky B. Radost je obrovská. Času na zvrat je dost. Kluci se bijí jako lvi až Adam O. snižuje na příjemných 3:2. Přichází ledová sprcha z brejku na 4:2. Času dost, hrajeme a 5 min před končem opět snižujeme na 4:3 tentokrát Matyáš Š. Hra se převaluje v obrovkém tempu ze strany na stranu a přichází vytoužený gól na 4:4 z hokejky Jirky B. Do konce zápasu mají obě strany po jedné obrovské šanci, která mohla znamenat smrt pro každou ze stran, ale nepromělila ani jedna strana a jde se do nájezdů. Ty jsou 3. Nastupuje Jirka B a dává. Sváča chytá. Lukáš R. nedá, Sváča vykrývá, Jirka Č zkušeně proměnuje a my POSTUPUJEME!!!
   Plni euforie a nadšení ze zápasu odpočíváme do 16 hod na břehu Vltavy, kde se věnujeme poléhávání, někdo sleduje v halách zápasy a jiné uklidňující věci. To už však víme, že naším dalším soupeřem je Ostravský Bix! Jiný soupeř by byl lepší, oba týmy ví, že je to 50:50. Nu, což soustřeďme se a do boje. Naskakujeme do zápasu a oba týmy touží vyhrát. První gól dává vítkovický Adámek, které ho si obrana neuhlídala. Bijeme se zuřivě a Jirka při úniku je faulován a proměňuje nájezd. Opět stejná situace a opět Adámek a do stejného vinklu. Potom se krásně uvolní Jirka a prohozem s Adamem vyrovnává na 2:2 krásnou střelou, která vykroužila oblouk okolo zadní tyče a vyletěla ven, jak byla prudká. Poločas je 2:2. Po přestávce následuje nechtěná chyba Dana, který chtěl vyhodit a na gumě se moc zapřel do hokejky a trefil Pinčese do hlavy, který ho zezadu atakoval. Nepříjemné a neúmyslné zranění, což se při hře holt stává. Potom jen následuje bleskové zvýšení na 3:2. K závěru utkání dostáváme na 4:2 a 5:2 a je vymalováno. Zápas byl emocemi přímo nabitý (vždyť šlo o derby), ale ani jedno družstvo se nemusí za svůj výkon stydět. Naší nevýhodou je hra na gumě. Tu prostě neznáme. Oceněním pro nás mohou být slova trenéra BiXu: "Elévové celkem jednoznačně prošli až do semifinále. „Asi nejtěžší zápas s celého dne byl proti Škorpionům“, říká trenér Martin Řezník. „Trošku jsme měli s něho strach, ale kluci to zvládli na jedničku“, dodává Řezník., což dříve bývalo daleko hanlivější.
   Tím jsme ukončili naše herní působení na Pražských hrách a s hrdým pocitem úspěchu (9-16 místo z 43 týmů) múžeme jet domů. V programu dne je večeře v restauraci KFC. My si vybíráme provozovnu ve zlíčínském nákupním centru a užíváme si ji do plných kelímků. :) Večer už nemáme na nic sílu a jdeme do hajan.

   Dnes po snídani máme jen dva cíle - sbalit se a navštívit Národní muzeum. To první zvládáme poměrně rychle a dobře. Jako oživovací vsuvku před návštěvou NM, zajíždíme na Náměstí Míru, kde jsou 80m jezdící schody. Tento eskalátor chtěli kluci již dlouho vidět. Opravdu jsou nesmírně dlouhé. Při jíždě dolů se zastavily, my kousek šlapali, pak se opět rozjely. Žůžo zábava.
   Národní muzeum je věc. Těch místností a exponátů. Tam by se dal strávit celý den. Nejvíce nás zabavilo skládání kostry a puzzle dinosaura. Síly již dochází a jedeme na hlavní nádraží.
   Cesta vlakem probíhala v klidu a horko prověřilo náš kvevní a srdeční systém. Do Ostravy přijíždíme přesně, rodiče nás čekají, Vláďa rozdá zavazadla a konec a je tu závěrečný hvizd PRAGUE GAMES 2010, ať žijí PG2011!