V loňské ročence florbalu jsem narazil na článek, který se našeho týmu dotýká, neboť v rozhovoru na otázky odpovídá náš bývalý hráč Martin Tokoš. Věřím, že článek Vás zaujme a přečtete si ho celý, protože ....
Mládežnické turnaje, to není jen zábava pro dospívající kluky a holky. Taková klání mohou být i branou do světa velkého florbalu. Jako příklad může posloužit už 1. ročník jednoho největších takových
podniků na světě - Prague Games.
V roce 2004, kdy se tento turnaj konal poprvé, na sebe v kategorii B14 narazily v souboji o 3. místo celky FBC Pepino Ostrava a FBK Sokol Poruba Škorpioni. Shodou okolností proti sobě tehdy nastoupili
Vít Hrubý za Pepíno a Martin Tokoš za Škorpiony Poruba. Teď oba oblékají dres vícemista. Tehdy oběma bylo 13 let a navzájem se neznali.
Vít Hrubý: "Tehdy ne. Sice jsem o tom tajně snil, ale úplně jsem tomu nevěřil."
Martin Tokoš: "Vůbec. Nehrál jsem tehdy v tak kvalitním týmu jako ostatní. Až časem jsem dostal nabídku z Pepína, ale tam jsem nechtěl. Zůstal jsem ještě nakonec v Porubě a až potom jsem odešel do Vítkovic."
H: "Abych se přiznal, tuším, že jsme tam byli třetí, ale jinak asi nic. Z mládežnických akcí toho v paměti moc nemám. Když na něco vzpomínám, jsou to nejčastěji až na věci z extraligy."
T: "Já si pamatuji, že jsme v semifinále vypadli se Spartou (1:4). A taky vím, že jsme tam hráli s nějakým finským týmem RURU-JSB, který jsme porazili 3:0. "
H: "Než jste se zeptal, vůbec jsem nevěděl, že jsme tam hráli proti sobě. Vlastně jsme se o tom s Martinem nikdy nebavili. Potkávali jsme se v místní mládežnické lize, ale neznali jsme se."
T: "To ne. Že tam hrál Víťa proti nám, to jsem netušil."
H: "Pro mě je těžké vybavit si nějaké detaily, protože jsme na takové akce jezdili každý rok, třeba i do Švédska. Na Pratur Games jsem byl asi čtyřikrát, na Czech Open asi taky. Možná proto se mi to tak splývá."
T: "To pro nebyla událost. Byl to můj první větší turnaj, protože tehdy jsem s florbalem začínal. Ale už tenkrát jsem si uvědomoval, že je to nejen pro mě šance, jak se dostat do lepších týmů."
H: "Vždycky se bydlelo na nějaké škole, ale kde přesně, to nevím. I proto, že bydlení bývalo podobné, se mi jednotlivé ročníky spojují."
T: "Spali jsme ve školních třídách. Ale taky si nevzpomenu, kde přesně."
H: "Kolem takových turnajů se dělají různé doprovodné akce, a je to jenom dobře. Pamatuji si na výlet lodí, když nevím, který rok to bylo. Je to fajn, vždycky se utuží parta."
T: "Je to přece jen dávno, takže už nevím. Ale vždycky se tam dá poznat spousta nových lidí."
H: "Jsou důležité. Mladí hráči na nich mohou konfrontovat svou hru s konkurencí ze zahraničí i z celé republiky. Obvykle totiž hrávají jen oblastní soutěže a takhle se jim naskýtá možnost srovnání. Mohou si nejen zahrát,
ale také se podívat na ostatní týmy. Navíc je to zážitek, člověk vlastně podniká výlet s partou."
T: "Pro mladé hráče je to výborná příležitost, jak nabýt zkušenosti. Na takové turnaje už jezdí mančafty z celé Evropy, což může dát mladému hráči do florbalové budoucnosti opravdu hodně."
... protože většina z Vás již své soupeře z Moravskoslezské ligy zná, s mnohými se bavíte či kamarádíte. Navíc je dnešní doba jiná. Leccos si totiž můžete připomenout v archívech internetu, nepřeberným množstvím fotek od Kamila, články od Petra či
Ivoše a různými video záznamy na internetu až po DVD z velkých akcí. Těšme se na další zajímavé zážitky. Všem hezké prázdniny.
ivo