... tak zněla slova Luďka Procházky ve kecálkovém pravém sloupci. A mohu potvrdit, že je to pravda neboť hoši i dívka jsou nabiti enegrií, i když upřímně řečeno jim začíná docházet /s vyjímkou svalu na jazyku, ten mají vytrénovaný z dřívějška/. Většina z nich se těší na domácí pohodu a veget.
Náš program je rozvržen do tří celků. Dopolední je buď ve znamení získávání fyzičky anebo nácviku florbalových dovedností /více níže/. Dvě horní fotky ukazují naše borce při cvičení v areálu školy. Nejen sklapovačky, ale i běhy, dřepy, kliky apod. Tým se do haly vzdálené 4 km přesunuje na kolech.
Pěkně hezky za sebou, vždy s vodičem na čele a dohledem na zádi. Dle rychlosti šlapání /což je dáno zkušenostmi s jízdou na kole a momentální únavou/ jsou cyklisti rozdělení do dvou skupin - Alfa a Beta. Nejdříve vyjíždí rychlejší Alfa a pak Beta. Během cesty není nouze o dramatické okamžiky :))
V hale po převlečení přichází na řadu "prota- hovačka" /cizí řečí strečing/. O veselé chvíle není nouze, jelikož Petr vtipně komentuje některé podařené postoje a naše pokřivené paragrafy. Neopomene upozornit či pobídnout k nápravě, anebo odhalit flákajícího se cvičence. A věřte, že má oko jako ostříž.
Tady by si mohl leckdo říci, že to je toho, když necvičí a jen přikazuje. Opak je pravdou. Cvičí vše jako první, nic neulívá a cviky dotahuje k dokonalosti. Jediná dívka našeho týmu cvičí s usměvem stejné dávky jako kluci a vše, co Petr vymyslí.
Jak sami vidíte, na place je veselo. Všichni jsou upozorněni, že pokud to budou šidit, tak ublíží sám sobě, protože začít hrát nerozhřán, tak si koledujete o nějaký úraz - nejčastěji nějaký natažený sval.
Dopoledne je pak věnováno nácviku dovedností - nahrávkám, střelbě, práce s holí, nájezdy na gólmany atd. Kluci se rozdělí do skupinek a postupně prochází jednotlivá stanoviště a nacvičují a nacvičují. Petr a Kamil májí oči všude a obletují kluky a radí, poáhají, ukazují.
Zapoměl jsem ještě napsat, že před odjezdem do tréninkové haly, bývá po snídani video rozbor. To jsou ukázky hry - natočené záběry z předchozích tréninků, kde jsou jednotlivé herní situace, na kterých nám Petr ukazuje a komentuje situace. Rozebírá, co kdo udělal správně, co špatně, kde jsou nedostaky, co už máme vžité a dobře nacvičené.
A zase na kole nahoru, oběd, polední klid a nastává odpolední trénink. Tady je program pestřejší. Buď hrajeme v areálu na venkovním hřišti softball, který nás velmi baví a dokázali bychom ho hrát i celé hodiny. Anebo jdeme na ...
bazén, kde je nejprve plavání pod vedením Petra, který cvičení ve vodě vede. Od splývání, přes běh ve vodě a pod. Teprve potom přichází na řadu zábava, tj skoky do vody, běhání ve vodních tryskách, vířivka, zápasy ve vodě, klouzání anebo i akvabelink. K oblíbeným patří synchronizovaný kotoul vzad do vody.
A pokud není soft či bazén, tak hrajeme mini zápasy 3+1 a učíme se kombinace útoků resp obrany v režimu 3 na 3. Pak šup na kolo, do Nýdku na večeři /paní kuchařky výborně vaří - mňam. Ani se neohřejeme na kanapi a šup šup dolů zpatky do haly.
Večerní trénink je formou zápasů /vždy jsou rozděleni do týmů - pokaždé se promíchají, aby si něštěžovali, že někdo stále hraje spolu/. Zápasy jsou zapisovány a počítají se do kanadského bodování. Ta je vyvěšena na nástěnce pod názvem Golden Škorpion. Rovněž je bodován i výkon obránců, kteří mají svou oddělenou tabulku.
Obráncům se zde se bodují zákroky, myšlenka rozehrávky, snaha, běhavost atd. Při mém sledování jednoho večerního utkání musím říci, že je na klucích vidět pokrok a vše vede k pohlednému florbalu, kdy se kluci na hřišti vidí a podle toho taky hra vypadá.
No prostě dá se na to koukat a není to jen urputné plácání a běhání stylu, kde je míč, tam jsou všichni. Jeden z večerních zápasů nám zpeštřily Orlice a Beruška, které se oblékly do brankářského a zachytaly nám. Po zápase opět do sprch a nahoru do školy.
Tam na nás čeká "dožírka" a pro samou únavu nám nezbývá energie a většinou upadáme do zdravého spánku sportovců po dobře odvedeném tréninku.