Ve druhem dramatu sme se poměřili s Vitkama a to su dycky pěkne zapasy. Všeci se snažili, kombinovali, vymyšlali, no hotove šachy. První pulka byla bezgolova, dominovali vyborni golmani, ale vic tutovek sme zahodili my, jak už se stalo takovu tradicu, bo kereho by bavilo davať goly hned při první přiležitosti a ty vyrvane vlasove porosty našich fanoušku brzo dorostu, takže neni problem. V druhe pulce sme dostali prvního gola my a asi nas to nakoplo do vesmiru, bo pak sme začali davaťgoly aj my. A pěkne byly. Vitky rvaly až do konca, snažily se a žadny bolonek nebyl ztraceny, takže aji my sme museli hecovat a nebudu dluho napínat. 4 : 2 a druhé vitězstvi.

   V třetim zapase sme se potkali s našimi oblibencami z Haviřova. Ja nevim, esli je v tom jakasi magie, ale ti synci to s nama umi. Vedli sme, byli lepši v tlaku na branu, měli sme mnohem vic střel, tyčky rozžhavene, brankař spoceny jak by byl na plaži u mořa, ale k ničemu to nebylo, bo sme dali enem tři goly a oni tež. Robili to moc chytře. Nenamahali se s kombinacemi, ale šikovně nahodili balon dopředu a utočnici urobili zmatek a z něho aji goly. Tak musíme poděkovat za užitečnu lekci tym šikulum z Haviřova, bo furt je se třeba učit, abychom nazkrněli. Ja už se těšim na přiště.

   Posledni bitva vzplala a my se dali na pochod. Petrovice měly byt podle dosavadnich vysledku hratelnějši tym, ale uvod byl jak z hororu. My tlačime, rveme, rozžhavujeme tyčky, oberuškovavame obrance a goly davaji oni. Navic ti dva černě oblečeni mužici se zas rozhodli zapas dramatizovat, bo sem eště neviděl, že by po uznane brance si přišel trener přatelsky poklábosit na hřiště s rozhodčim a ten pak gol odvolal. Tež mě v kurzu učili, že jak kdosik na hřišťu veme druhého hokejku přes tělo jak bejzbolovu palku při homerunu, že by měl posedět chvilku na trestne a popřemyšlat nad svojimi hřichami, ale ja už tež mam nějaky ten patek na krku a ledacos se mohlo změnit. Naše reakce tak byla jasna. Muž s šestku na drese nesmí projit, bo byl rychly jak pendolino při dohaněni spožděni a zakončoval smrtonosně. Nikdy by mě nenapadlo, že maly Jeniček, kery je furt eště elevek, by mohl tento zapeklity problem tak znamenitě pořešit. Občas sem sice ze strachu mačkal lahev, že tam mam prohlubně, bo vyškovy rozdil byl jak mezi Petřinem a Ajfelovku, ale dobře to dopadlo. Všeci se pak neskutečně navztekali, bo těch přikoři bylo jaksi dost a začali ty nebohe synky cupovat na atomy. Na hřišťu to za par minut vypadalo, jak by probihala tankova bitva u Prochorovky, ale rozstřilane tanky počitali enom supeři. Nela, Jiřik a aji ostatní litali jak motorove myši a tim definitivně zlomili veškery odpor. Chachaři v černem pak piskali jak divi, až malem rozkusali píšťalky, ale dalši zločiny už nepřibyvaly a situace se uklidnila. Žadne drama nebude. 9 : 2 je myslim dostatečně vymluvne skore. No tak ale to je vitězstvi nejen v zapase, ale aji v turnaji. To nas bavi. Tentokrat zasluži pochvalu fakt všeci za sportovni srdičko v těžkych chvilkach a za vytrvalost, kera nas letos fakt zdobi.

   Tuž, škorpionske děcka, diky za fajne zažitky, dalši cenne skalpy slavných soupeřu a naše opakovane infarkty neřešte. My to rozdychame, EKG už je dobre a už se netrpělivě těšime na přiště. Tuž končim a zas někdy.

Porubak

Sestava týmu

Útočníci: Nela Škopková, Jakub Čermák, Matyáš Šindler, Matyáš Dědina, Jiří Besta, Jan Smička, Matěj Prokop, Dalibor Tichý,
Obrana: Jan Besta, Dominik Špaček, Vojtěch Orel, Lukáš Homola, Ondřej Šodek,
Brankář: Jan Pavlínek, Adam Zmrzlík,

Jak to vidí jiné týmy

SFK Slovan Havířov