Jak Jelimáni (ne)dobyli Prahu

Hrajeme s Jindřichovým Hradcem

   "Tož vyběhli jsme na plochu jak tornádo a na hřišti se odehrál sekec mazec." prohlásil Moris.
Za zraněného Juru naběhl takový malý sympatický šikula, který se při bližším zkoumání jevil jako jeho brácha a byl to brácha! Spolu s ostatními nezraněnými začal roztáčet pověstné kruhy smrti v soupeřově obraně a góly lítaly jeden za druhým. Ukazatel se zastavil až na 12 : 1. Ne že by soupeř neměl pěkné šance, ale na rozdíl od nás jich nedokázal využít. A tak jsme sympatického soupeře z Jindřichova Hradce vyprovodili dvojciferným rozdílem. Netradičně odložil Sváča golmanské oblečení a zahrál si v útoku. Stejně netradičně si zaútočil i Domin. Ondra a Víťa vzadu zastali, co mohli a většina útočníků si připsala gól nebo aspoň asistenci.

Hrajeme s Košicemi

   Vzhledem k tomu, že v prvním zápase naší skupiny porazily Košice vysoko Karlovy Vary, setkali se adepti na vítězství ve skupině. Na to setkání jen tak nezapomeneme. Expres z Košic (Košičan pozn. překladatele) nám naši obranu neustále zaměstnával a vypadalo to, že někteří borci měli několikery plíce a v nohách dynamit. Nám se podařilo několikrát slušně zaútočit a občas soupeře i na chvilinku zamknout, ale z protiútoků jsme těžce pykali a to řadu šancí vychytal Big John. Takový tanec před bránou nezažil ani Martin Hlawiczka a že se letos něco natancoval. Kontaktní gól na 3:1 zařídila Nela po Kubově přihrávce a korigování skóre za stavu 8:1 zařídil Maty. Výsledek 9 : 2 vypadá sice brutálně, ale tak to prostě bylo, soupeř byl ve všech činnostech lepší. Smutnit jsme nemuseli, protože košičtí nakonec celý turnaj po zásluze vyhráli a my jim to přáli. Svou skromností nám byli natolik sympatičtí, že jsme sledovali jejich cestu turnajem. A byli jsme u toho, když hráli v semifinále proti Kekavas Bulldogs z Litvy. Z našeho pohledu to bylo nejlepší utkání roku!

To Vám byla jízda

Druhý den se Jelimáni šli projet po Praze historickou tramvají. Nejprve prošmejdili muzeum tramvají s řadou historických kousků. Mnozí zavzpomínali, jak co by děti denně jezdili některými modely do školy. Že bychom taky patřili do muzea? Závěr návštěvy obstarala slibovaná projíďka po Praze vozem řady 112 (lidově Bedna"). Přejeli jsme 4x Vltavu (nikoliv Labe), Váslavské náměstí, Národní třídu, okolo divadla, minuli jsme Hyberny, Hradčany a skončili na Výstavišti.

Hrajeme s Karlovými Vary

   Tramvají se vracíme na Bráník a šli si zahrát s Karlovými Vary. Spíše než florbal hra připomínala krasobruslení, protože plocha byla díky kombinaci vedra a klimatizace poněkud mokrá. Naši borci dali dva góly, ale že by to byla krása pohledět, to zrovna ne. Matěj dal gól ve svém prvním střídání, pak to bylo dlouhé trápení (Nela břevno, Maty několikrát gólmana, Smíča 10x nad, Raty mnohokrát clonícího hráče, Sváča minul prázdnou, Luky dlane gólmana apod). Snažili se, ale góly nepadaly a soupeř zlobil, takže i obrana měla co dělat - Vojta s přehledem, Víťa dravě, Ondra s klidem, Domin až na podlahu, Luky útočně. Druhý gól pojistil pěknou ránou Bestík po Smíčově nahrávce zpoza brány. Pak zasáhla vyšší moc a nebyl to Jelimán. Rozhodčí po několika diplomatických jednáních zápas ukončili, aby hráči místo gólů nedělali trojité řiťbergry a piruety, což se nám líbilo. Postoupili jsme do vyřazovacích bojů z druhého místa a těšili se na soupeře z Mladé boleslavi, jež má dospělce v nejvyšší ligové soutěži.

Hrajeme s Mladou Boleslaví

   Druhý den vyřazovací bitva začala. Naši soupeři z Boleslavi byli vyrovnaným soupeřem. Bohužel jsme dostali dva góly a ani za milion jsme nebyli schopni žádný dát. Přičemž ten první byl poněkud nešťastný, ale na to se vymlouvat nemůžeme. Je pravda, že se nám nedařila naše největší zbraň - kombinace. Když už jsme něco kloudného vymysleli, chyběla střela bez přípravy, přesnost nebo vše zachránil brankář. Ondrovy a Dominikovy střely z dálky to taky nevyřešily. Několik hráčů si sáhlo až na úplné dno svých rezerv a výsledkem byl gól na 1 : 2. Pět statečných pobíhalo po hřišti a v podstatě posledních 10 minut nepustili soupeře za půlku. Konečně se objevila kombinace, střel přibývalo, tyčky zvonily, ale ten kulatý děrovaný nesmysl se prostě rozhodl, že už za brankovou čáru neproleze. Taky jsme se nechali rozhodit zajímavým posuzováním rozhodčích, ale určitě se na to nebudeme vymlouvat. Bylo to drama až do poslední vteřiny, ale tentokrát se šťastným koncem pro soupeře.

A byl tu konec.

   Smutné hráče těšil Jelimán, trenéři i věrní fanoušci. Jelimán i přes porážku prohlásil, že je na své milované Škorpiony hrdý. Několika slovy teď nechme zhodnotit taky trenéra Petra, jak to viděl on. Já, Móris, letím shánět letenky, blá, blá, konec, zvonec, Japonec."

Petr: Zápasy mi ukázaly v čem je naše síla i slabiny. Když pominu smůlu v podobě sádry smutného cyklisty Jirky, vidím snaživý a perspektivní tým, jehož předností je dobrá souhra směrem dopředu, kvalitní brankáři, vůle, obětavost a bojovnost. Problémem se stále více ukazuje fyzická připravenost a odolnost některých jedinců a také individuální činnosti - vedení míčku, uvolnění, střela bez přípravy. Samostatnou kapitolu tvoří proměňování šancí - Jelimán tvrdil, že proměnit každou třetí tutovku, tak vezeme na Madagaskar medaili. Pokud bychom nepočítali góly od Košic, musím pochválit i hru dozadu, protože pouhé 3 obdržené góly za tři zápasy jsou dobrou vizitkou pro celý tým. Ale právě Košice nám ukázaly, co všechno bychom mohli zlepšovat. Zkráceně by se dalo říci, že všechno bychom měli dělat rychleji. A to bude mým úkolem na již připravovaném soustředění, jehož náplň bude zase o něco lepší a kvalitnější. Protože porážky nás vždy posílí, věřím, že i tentokrát pro nás budou přínosné. Vzhůru do tréninkového procesu na soustředění!

Móris, Jelimán a Petr

Individuální statistiky B13

Jak to vidí jiné týmy

Dnes to jsou jen velmi krátké zmínky, však posuďte sami.

Mladá Boleslav - Nejlepšího výsledku tak dosáhli BILLY BOYs v kategorii B13 – v osmifinále porazili Škorpiony Ostrava 2:1, ve čtvrtfinále už ale nestačili na kvalitní švýcarský Zug United v poměru 3:9.

ATU Košice - Chlapci počas celého turnaja dokazovali, že idú tvrdo za svojím cieľom. Základnú skupinu vyhrali so senzačným skóre 30:5, keď si dokázali poradiť s FB Hurrican Karlovy Vary 14:0, s FBK Škorpioni Ostrava 9:2 a FK Slovan Jindřichův Hradec porazili 7:3. S deviatimi bodmi tak postúpili do osemfinále, kde im v ceste stál tím TJ Baník Sokol. Súpera doslova zmietli z ihriska a po výsledku 12:0 sa tešili na svojho štvrťfinálového súpera, ktorým bol FbK Horní Suchá. Aj s týmto družstvom si chlapci z ATU vedeli poradiť a presvedčivo vyhrali 7:3. Nasledovali už súboje o medaily. Semifinále bolo zrejme najdramatickejšie. Lotyšskí Kekavas Bulldogs boli veľmi vyrovnaným súperom a zápas mal svoje grády. Po dramatickom priebehu však dokázali mladí ATU-čkári zvíťaziť 4:1 a tešili sa na vytúžené finále.