Komentáře k utkáním mladších žáků v sezóně 2012/2013

8.5.13  Skoro mistři a skoro 300

Škorpioni - 1.SC WOOW Panteři 5 : 3

   V prvním zápase jsme nastoupili proti WOOW Panterům a hned od začátku jsme je zmáčkli, o čemž svědčí například téměř 75 procentní držení míčku. I na branku jsme pálili jednu ránu za druhou, ale lekci z produktivity nám dal soupeř. Z prvních čtyř střel na branku hned tři skončily za Honzou. Naštěstí jsme z té drtivé převahy také občas něco využili, takže nás nakonec vítězství 5 : 3 hřálo, pokud by to bylo 10 : 3, vůbec nikdo by se nedivil.

Škorpioni - Horní Suchá 4 : 2

   Ve druhém zápase nás vyzvali hráči z Horní Suché a moc se snažili. Ale marně. Zase jsme měli převahu, střel hromadu, ale ujaly se jen 4 oproti soupeřovým dvěma. Dá se říct, že jsme zápas kontrolovali a snažili se tvořit hru nabíháním, rotací všech hráčů a častou střelbou. Hra vypadala kompaktně a stále větší počet hráčů začal naplňovat tužby trenérů o běhavém florbalu, plném kreativních akcí. Velký posun zaznamenal Kuba Pilch, který byl konečně tím správným motorem mnoha akcí, ještě vylepšíme finální přihrávku a "soupeři třeste se!" Naprosto úžasně hrál Honza Besta, který by si mohl dát na tričko nápis NO PASARAN! (NEPROJDOU!), protože ustál bravurně všechny souboje a jako motorová myš vyrážel podpořit kamarády v útoku. Pak mohly naše ofenzivní hvězdy Maty a Lukáš řádit před gólmanem jako komando smrti a inspirovat své spoluhráče. Jen jsem se bál, aby soupeř nenechal přezkoumat Lukášovy plíce, protože při jedné akci prokličkoval až za branku, kterou následně dvakrát oběhl přes polovinu, ztratil míček, který však dalším zrychlením opět vybojoval a rozehrál. Buď má dvoje plíce, nebo někde ukryté turbo, jinak to není možné!

Škorpioni – FBC Tigers Poruba 7 : 1, Škorpioni – FBC Remedicum Ostrava 8 : 1

   Ve třetím a čtvrtém zápase se naše hra ještě zlepšila a hráči si hru vyloženě užívali. Běhalo se, nabíhalo se, přihrávalo se, kouzlilo se a zakončovalo, takže naši věrní fanoušci mohli zaznamenat vysoká vítězství 7 : 1 nad Tigers Poruba a 8 : 1 nad Remedicem Ostrava. Jak už bývá dobrým zvykem, gólů mohlo být mnohem více, ale dnes nám neproměněné šance naštěstí nechyběly. Vítězství na turnaji tak ukončilo vydařenou sezonu.

   Jak už bylo řečeno v úvodu, jsme skoro mistři a k 300 vstřeleným gólům nám jich chybělo jen necelých deset. Ze 40 zápasů jsme 35 vyhráli, 3 remizovali a 2 prohráli s celkovým skóre 292 : 57. To mimo jiné znamená, že náš zápas průměrně končil výsledkem 7,3 : 1,4. Úžasné zápasy jsme sehráli zejména s Vikingy, kterým k celkovému vítězství gratuluji a také s Vítkovicemi. Celkem ve dvanácti utkáních jsme nedostali ani gól a v sedmi zápasech jsme vstřelili deset a více branek.Novým rekordem jsou pak čtyři vítězství rozdílem patnácti gólů před vypršením časového limitu. Toliko ke statistice.

   Hra týmu byla dobrá, ale měla určité výkyvy, zejména na obou turnajích v Petrovicích. Ne všichni hráči se dokázali vybičovat k potřebnému výkonu, zejména nasazení a pohyb někdy nebyl zrovna naší výstavní disciplínou. Stávalo se nám, že jsme se až příliš spoléhali na hru našich ofenzivních hvězd Matyho a Lukáše a doufali, že to nějak dopadne. Většinou jsme diktovali hru a byli tvořivým týmem, ale občas jsme se nedůslednostmi v osobních soubojích nechali zatlačit a zbytečně inkasovali. Pravdou je, že většina týmů s námi spíše bránila a hrozila z brejků, standartek a chytrých nahození. Pamatuji si však i na naši zkoprnělou obranu rozebranou do posledního šroubku, kdy nezbylo než zatleskat soupeři. Byli jsme to ale my, kdo sklízel potlesk na otevřené scéně za řadu krásných kombinací do prázdné brány, které nám dělaly největší radost. Velkou rezervu vidím stále v zakončení, protože těch netrefených tutovek bylo opravdu dost a dost. Osobně mě velmi potěšil fakt, že zejména na závěrečných turnajích hráči začali hrát kompaktněji a kanadské body se začaly rozvrstvovat na více borců, pravda ty Matyášovy nad ostatní přeci jen ční.

   Ligová sezona se mi moc líbila, zažil jsem spousty krásných sportovních chvil a všem moc děkuji, že jsem mohl být u toho. A na závěr trocha loučení. Svůj poslední ligový turnaj za mladší žáky odehráli Maty, Lukáš, Šimon, Adam, Honza, Kuba a Petr. Do starších žáků jim přeju, aby na hřišti kralovali stejně neohroženě, jako se jim to dařilo v mladších žácích a aby vždy rozdávali florbalovou krásu plnými hrstmi. Hoši,děkujem! S těmi, co zůstali Honzík, Raty, Vojta, Kuba, Matěj, Martin, Patrik, Eliška, Telny, se těším na novou sezónu. No a zlatým bonbónkem bude již za pár týdnů turnaj v Liberci. Co tam dokážeme? Uvidíme!

Na úplný závěr bych kromě skvělých fanoušků chtěl moc poděkovat Kamilovi, Ivovi a Martinovi za téměř nekonečnou podporu na poli trenérském, audiovizuálním, dopravním, kávovém a dalším. I vám, hoši, děkuji!

Petr