Komentáře k utkáním mladších žáků v sezóně 2012/2013

15.1.13  Petrovické prokletí a rožnovská pohoda

Škorpioni - SFK TJ Slovan Havířov 4 : 1

   Hned v prvním zápase jsme se přesvědčili o tom, že kromě zdraví nás opustily i přesné přihrávky, nasazení a prostorové myšlení. Když k tomu připočteme i překvapivě mnoho přihrávek na zcela obsazené spoluhráče, asi se daly čekat komplikace. Našeho oblíbeného soupeře z Havířova jsme nechali skórovat a pak jsme si dovolili nevyužít takové množství vyložených příležitostí, že jsme si my diváci málem vykroutili hlavy z pantů. Naštěstí jsme před poločasem snížili a hned po přestávce několika zásahy otočili skóre na naši stranu. Že bychom však zářili nadšením z předvedené hry, to opravdu nemohu říct.

Škorpioni - FBC Štěpánkovice 9 : 0

   Ve druhém zápase jsme nasadili do každé pětky vždy dva elévy (Ondru, Honzu, Dominika a Denise) a ti nás velmi mile překvapili obrovskou chutí do hry a také jistotou v zakončení. Je pravda, že díky chybějícím kilogramům a centimetrům našich malých šikulů se občas soupeři podařilo vystřelit na branku, ale v té nepřipustil náš Jenda žádné překvapení. A jak už jsme si zvykli, gólů mohlo padnout i více, ale my přece nemusíme všechno proměnit!

Škorpioni - Z.F.K. AQM Petrovice 6 : 1

   Proti domácím jsme nastoupili ve stejném složení jako v předchozím zápase a v klidu dokráčeli k vítězství, i když soupeř bojoval a vzdoroval.

Škorpioni - FBC Vikings Kopřivnice 2 : 4

   A pak přišlo velké finále. Kopřivničtí prokráčeli turnajem velmi elegantně, nastříleli více gólů než my a působili velmi jistým dojmem. Naši hráči naopak do zápasu nastoupili těžkopádně a naší hře chybělo vše, co je třeba v zápasech se silnými soupeři – bojovnost, odhodlání, soustředění, drzost v osobních soubojích, nadhled, klid v zakončení, … a v těchto všech ohledech byli vikingové lepší. Brzy šli do vedení, my snížili, ale místo vyrovnání přišlo další odskočení soupeře a my stihli jen výsledek upravit. V tomto zápase se naplno projevilo, že tým je tvořen mnoha hráči a každý musí odvést maximum, chceme-li uspět. Chápu, že jsme si nedokázali přizpůsobit povrchu, chápu, že jsme neměli díky různým nemocím naběháno, ale nechápu přihrávky na obsazeného hráče nebo přímo na lopatu soupeři. Naštěstí jsme učenliví a porážku od kvalitního soupeře přijímáme s pokorou. Pro náš další sportovní růst je taková porážka moc a moc užitečná, protože nám všem jasně ukazuje, kde se musíme ještě zlepšovat a na čem dále pracovat.

   A co mi udělalo radost? Naši elévci! To nebyli žádní malí kluci, ale predátoři, kteří doráželi na kořist tak dlouho, dokud na ní byl alespoň kousíček masa. Hoši děkujem! Potěšilo mě také zjištění, že i když prohráváme, nevzdáváme se a bojujeme. To je dobře, jen tak dál. A pokud budeme bojovat opravdu všichni, tak to příště určitě dopadne lépe. No a taky že jo!

Do Rožnova jsme o dva týdny později cestovali asi hodinku a těšili se na soupeře. Tentokrát jsme kromě domácích a Bohumína byli ve vítkovickém obležení.

Škorpioni - 1.SC WOOW Panteři 5 : 0

   Proti nejslabšímu týmu vítkovických hráčů jsme začali dobře a první půlku vyhráli 5 : 0. Ve druhé jsme si dali v zakončení mířidla hodně do strany a žádný gól už nepřidali. Nicméně hra opět vypadala dobře a kombinacím už nechyběla potřebná lehkost. Škoda jen, že jsme se zbytečně tlačili před branku, kde bylo i díky menšímu hřišti stále přeplněno. Chybělo více přihrávek na obránce a také přesnější střelba.

Škorpioni - 1.SC Bohumín ´98 15 : 0

   Výsledek hovoří za vše. Soupeř dorazil v šesti lidech pár minut před zápasem a i přes velmi statečný odpor nemohl našim modrobílým lavinám vzdorovat.

Škorpioni - 1.FBK Rožnov p/R 10 : 0

   Domácímu týmu jsme po hezkých kombinacích dali deset gólů a také nebylo co řešit. Potěšilo mě, že se nám v těchto zápasech podařilo několikrát skórovat po teči či dorážce, což jsme velmi poctivě trénovali už na soustředění. Protože přibylo více roztahování hry do šířky a hloubky, padlo i více gólů.

Škorpioni - 1.SC WOOW Hurikán 4 : 4

   A zase finále! Já jsem se těšil, že to bude pěkný zápas, ale hra předčila veškerá očekávání. Soupeř na nás doslova vletěl. Černožluté dresy byly všude a my nevěděli kam dřív. Je jasné, že pod tlakem se snáze vyrobí chybička – tu zůstane na chvilku volný hráč, tam zase někdo pozdě přistoupí k dorážejícímu hráči a najednou soupeř vede o dvě branky. Do sedmé minuty nám zkrátka soupeř vnutil svou hru a my si nevěděli rady. Pak jsme však pomalu začali vystrkovat útočná tykadélka i my. Bohužel hned v úvodu druhé půle jsme dostali třetí gól a naše akcie začaly klesat. Jenže škorpionské srdce začalo i přes nepříznivý vývoj pumpovat naplno a na hřišti se začaly dít věci. Po prvním gólu přišel i druhý, třetí a 51 sekund před koncem jsme obrátili skóre v náš prospěch. Drama však pokračovalo, Hurikáni nesložili zbraně a hned po rozehrávce se jim podařilo prudkou střelou vyrovnat. Ani to však nebylo vše. Půl minuty před koncem jsme ještě dostali možnost přesilové hry, ale soupeř taktickou hrou už další góly nepřipustil. Díky malinko horšímu skóre jsme skončili druzí za Hurikány, ale celý tým zaslouží obrovskou pochvalu za to, jak se dokázal ve finále zvednout. Úžasnééééé!

   Jenom mě tak napadá, nemohli bychom příště hrát naplno hned od začátku? Ale to jen tak pro příště. Děkuji všem hráčům za krásný sportovní zážitek, rodičům za vynikající podporu a všem kamarádům, kteří zůstali u paralyzovaného Kamilova vozu a podpořili nás činem i slovem. Teď si dáme pauzičku a v dubnu letošní ligovou sezonu dvěma turnaji zakončíme. Těšíte se?

Petr