Komentář k turnaji mladších žáků - Nisaopen 2013

3.6.13  Vy jste z Ostravy? To je v Polsku, že!

   Jízda vlakem do Liberce patří mezi dobrodružné a dlouhodobé záležitosti. Trvá cca šest hodin a musíte několikrát přesedat. Navíc jsme dostali bonus v podobě výluky na trati a přestupy na autobusy. Avšak nic nám nezkazilo náladu. Do Liberce jsme přijížděli za tmy a povím Vám, že osvětlený Ještěd je opravdu nádherná dominanta. K místu spánku jsme dorazili kupodivu bezproblémově a byli jsme ubytování panem školníkem v dílnách. Zde je na místě poděkovat panu Ježkovi (pořadateli), panu Hanušovi (řediteli školy) a panu Vojciniakovi (školníkovi školy) za vstřícnost, pohodovost a příjemné jednání.

   Ráno jsme měli pocit, že máme omrzliny. Páni, v té místnosti byla kosa jako v Rusku a my starší jsme vzpomínali, kdeže naposledy jsme tak vymrzli. Díky tomu většina týmu brzy vstala, pojedla a sbalila se k dalšímu stěhování. Hřálo nás to, že místní žáci šli do školy a my nemuseli.

   Vydáváme se na průzkum sportovního areálu k akreditaci (zápis týmu a účastnické pásky). Komplex je to úžasný, za který by se ani Ostrava nemusela stydět. Naše Aréna je vlastně jedna hala rozdělená na tři hřiště (obdobně se dá dělit Dubina, ale toto bylo větší). Zkoušíme povrch, vedou se diskuze o kvalitě, ale dokud na palubovku nenaskočíte a neodzkoušíte, je to jen v oblasti spekulací. Okukujeme turnajová trička a s velkým zklamáním zjišťujeme, že nejsme na tričku uvedeni. Za prvé je nekupujeme a za druhé v nás vzrostla touha zapsat se kvůli tomu do análů turnaje, aby se vědělo, kdože ti FBK Škorpioni Poruba jsou!

   Během dopoledne navštěvujeme centrum Liberce a náměstí s unikátní radnicí. Zde navíc probíhá Bambiriáda a tak máme o zábavu postaráno. Posilněni obědem vyrážíme k prvním bojům v turnaji Nisaopen 2013.

Škorpioni - Benešov B 13:5

   Plní očekávání jsme vstoupili do libereckého turnaje. Nálada všech hráčů i fanoušků se ještě zlepšila, když naše družina začala roztáčet ofenzivní tornádo, které soupeře přišpendlilo před jeho vlastní branku. Hezky jsme si zastříleli a řadu gólů dávali do prázdné branky. A to nás přece baví! Obdržené branky byly opět z kategorie čudla obecná a skákavá, případně se ujala neřízená střela typu vzduch - vzduch, která byla nahozená z půlky.

Škorpioni - Karlovy Vary 7:2

   Druhý zápas byl poklidný a soupeři jsme dovolili jen lehce korigovat skóre. Výše skóre by opět mohla být mnohem vyšší, jenže komu by se chtělo dávat góly, že?

Škorpioni - Athletics Praha 10:1

   Ambiciózní pražský tým si na nás brousil zuby, ale naše lehkost dělala soupeři obrovský problém a skóre opět utěšeně narůstalo. A schválně hádejte, odkud padla jediná branka do naší sítě? Z půlky.

   První turnajový den nám tedy ukázal, že nám zdejší kyslík svědčí, protože z naší rodné začouzené hroudy jsme zvyklí na úplně jiný poměr kyslíku a dusíku.V řeči čísel vše vypadá také moc pěkně: plný počet bodů a skóre 30 : 8 Horstovo vedení týmu je tedy zcela pozitivní, ale sám Horst je zatím klidný a ví, že ty pravé florbalové hody začnou teprve v sobotu a v neděli. A kdo je Horst? Tuto informaci přineseme až později. Zatím vás ponecháme ve sladkém nevědomí.

Den druhý

Škorpioni - Jablonec n/N 10:1

   V prvním ranním utkání náš komorní balet zatančil naši nacvičenou sestavu na téma naběhni si do volného prostoru a dávej gól do prázdné branky naprosto bezproblémově a téměř celou druhou půlku nechal Horst sedět Jirku, Matyho a Lukáše, aby si mohli zápas užít také z lavičky.

Škorpioni - Hradec Králové 6:3

   Závěrečný zápas ve skupině byl zároveň bojem o první místo a tedy i o výhodnější pozici pro vyřazovací boje. Hradečtí hráči hýřili v minulých zápasech sebevědomím a většinou zápas kontrolovali. Na sobotní zápasy však asi budou chtít brzy zapomenout, protože prohráli jak s Athleticsem, tak i s námi. Naše hra byla trpělivá a klidná. Hráči se maximálně soustředili a nedovolovali šikovným obráncům soupeře použít jejich obávanou střelu z dálky. Výhoda kombinační vyzrálosti byla opět na naší straně a navíc jsme přidali i dva góly v oslabení. Za stavu 6:1 jsme se již začali soustředit na obranu a dovolili hradeckým výsledek korigovat na konečných 6:3.

   A tak jsme vybojovali první místo ve skupině s impozantním skóre 46:12, což mimo jiné znamenalo, že postupujeme přímo do čtvrtfinále a náš soupeř z předkola bude muset absolvovat dva zápasy navíc, ale take naprostou Horstovu spokojenost. Posilněni vítězstvím jsme se vydali nabudit naše mozky do IQ parku, abychom nezanedbávali žádnou složku našich osobností. Zcela vyčerpáni jsme po večeři vymýšleli taktiku a jiné lumpárny a těšili se na finálový den.

Den třetí

   Vzhledem k předchozím úspěchům jsme ke svému čtvrtfinálovému zápasu měli nastoupit až těsně před druhou hodinou odpolední, což se sice Horstovi nelíbilo, ale chobot si kvůli tomu neurval. Ráno jsme si skočili na snídani, zašli do Arény kouknout na ostatní týmy, jak se probojovávají pavoukem k vytouženým medailím. Z těchto zápasů vzešel i náš další soupeř. Ale ještě předtím jsme museli sbalit bagáž a vyklidit školu. Tábor jsme rozbili přímo v Aréně.

Škorpioni - Sokol Pardubice 4:0

   Náš soupeř z Pardubic se již těšil na náš skalp. Taktika byla opět jasná - nepustit střely z dálky, včas vystupovat proti dorážkám a hrát svoji hru. Na soupeři bylo po úvodním oťukávání vidět, že musel navíc odehrát dvě utkání, kdy zejména ve druhém z nich nechal poměrně dost sil. Naši borci nic neponechali náhodě a poctivě odběhali celý zápas, pardubické do mnoha střel nepouštěli, byli všude včas a brankář vše pochytal. Dali jsme taky pěkné góly a rozhodli jednoznačně o postupu do semifinále. Vítězství v poměru 4:0 nás hřálo a těšili jsme se na semifinále. Horst byl klidný a těšil se.

Semifinále

Škorpioni - Chodov 2:4

   Turnajový pavouk nás na tento zápas nekompromisně postavil proti loňskému vítězi a letošnímu hlavnímu aspirantovi na titul Chodovu. Nezalekli jsme se skvěle hrajícího soupeře a hledali skulinky v jeho precizní hře. Chodovští nás zpočátku zavřeli na naší polovině a my tak mohli hrozit jen z brejků. Bohužel se do naší sítě dostaly dva míčky a teprve pak jsme do skóre zápasu začali promlouvat i my. Nejprve Jirka Besta propálil vše včetně gólmana a pak jeho jmenovec z rodu Uhliarů předvedl nevídanou parádu. Prohodil si obránce a přehodil brankáře, to vše na dva doteky. Chodovští hráči se však nenechali zaskočit a strojovou hrou docílili další dvě branky, na které jsme již odpovědět nedokázali. Prohra 2:4 s pozdějším vítězem turnaje nás nemusela mrzet, protože jsme odehráli dobrý zápas a sportovně si musíme přiznat, že soupeř byl celkově dynamičtější, zkušenější a lepší. Horst sice tvrdil, že kdybychom místo tyček trefovali branku, že by to mohlo být zajímavější, ale pak si sedl na chobot a mumlal nějaká woodoo zaříkávadla.

Boj o třetí místo

Škorpioni - Athletics Praha 7:0

   Vzhledem k velmi zajímavým výsledkům ve druhé části pavouka nás v boji o medaili čekali kluci z Athleticsu Praha, kteří skončili ve skupině hned za námi. Třetí z naší skupiny, Hradec Králové, vypadl až ve čtvrtfinále a to dodalo našim výkonům ze skupiny ještě větší váhu, protože mezi nejlepšími osmi týmy byly tři z naší skupiny! Horsta to vůbec nevyvedlo z míry.
   A jak jsme bojovali o tu vytouženou medaili? Zdálo by se, že snadno, protože ve skupině jsme našeho soupeře porazili 10:1, jenže o medaile se hraje jinak. Poměrně dlouho jsme nemohli dát gól, který nás vždy uklidnil a nasměroval tím správným směrem. Soupeř sice neměl vyložené gólovky, avšak všichni věděli, jaké góly jsme většinou dostali (O čudlách skákavých už tu byla řeč). Začali jsme být i trochu nervózní a nesoustředění a začala se malinko projevovat únava z celého turnaje. Po asi páté neproměněné tutovce to naštěstí padlo Jirkovi, který obkroužil branku a elegantně zasunul k tyčce. Ufffff! Deka z nás spadla a konečně začal fungovat obávaný brankostroj. Skóre přibývalo i přes soupeřovu snahu o korigování výsledku na naší straně a naše modrobílá lavina nakonec veškerý odpor zlomila. Posledních třicet sekund jsme hlasitě odpočítali a po závěrečném hvizdu jsme si za vítězství 7:0 utíkali pro krásné bronzové medaile.

   A pak to vypadalo jako ve zrychleném filmu. Rychle jsme převzali metály, zaskákali s pohárem, fotečka a pak panický útěk k pořadatelem připraveným autům, která nás bleskově přepravila rovnou na nádraží. A stihli jsme to! Je pravda, že všichni byli v dresech, ale šťastní a spokojení. A pak už jen šestihodinová cesta domů, kde jsme těsně po půlnoci šťastně přistáli. Horst chrápal celou dobu, ale vypadal spokojeně. Musíme vyjádřit obrovský dík rodičům, kteří neshlédli boj o bronz a přenášeli či hlídali batohy na nádraží, skládali je do vagónu a pod. Bez nich a bez pomoci pořadatelů by úprk na jediný možný vlak nebyl v našich silách zvládnout.

   Hra týmu se mi v celém turnaji nesmírně líbila a Horstovi taky. Hráči hráli naprosto soustředěně s obrovským zaujetím a mnoho gólů dovezli až do prázdné brány. Atmosféra na celém turnaji byla rovněž báječná a medaile zcela zasloužená. Veliké poděkování za krásné čtyři dny se šťastným koncem patří těmto Škorpionům:

Maskot: Horst - skvělý plyšový slon z Martinova kamionu

Trenéři a realizační tým: Ivo, Petr, Kamil, Dan,

Rodiče: Martin, Přemek, Petra, Silva, Lída, David, Pavelkovi

Hráči: Eliška Planková, Jirka a Honza Bestovi, Matyáš Šindler, Lukáš Homola, Adam Zmrzlík, Kuba Čermák, Kuba Pilch, Honza Rataj, Martin Tyl, Jirka Uhliar, Petr Jemelka, Petr Pavelek, kapitán Patrik Plevák a Honza Pavlínek.

Pochvalme hráče, kteří odběhali na hřištích Arény nejvíce kilometrů Luky, Maty a Jiří B., vyzvedněme obránce za poctivou práci Kubu a Kubu, Honzu B., gólmany Patrika a Honzu za spolehlivé výkony, dva objevy turnaje Jirku U. a Martina, oceňme běžce střelce Petra, Petra a Elišku, smekněme před zkušenými kombinatoriky Adamem a Ratym. Na pochvaly bych potřeboval celý list. Jak jste zvládli náročné cestování, balení, stravování a napětí, odpovědnost turnaje atd. Jsem na Vás pyšný a hrdý a jsem rád, že mohu trénovat s Vámi.

ve společném zápise - Petr a Ivo