Nejbližší utkání
  E:  Horní Suchá (27-04-2014 10:00):
M:  Dubina (04-05-2014 09:00):
S:  ČPP Aréna (06-06-2014 09:00):
D:  Konec (30-09-2014 09:00):
J:  Ostrava (06-06-2014 13:00):
 
FBK Škorpioni

Komentáře k utkáním mladších žáků v sezóně 2013/2014

17.1.14  Kterak se Petr ptal Petra

komentář k mlžům    - Na na první turnaj v kalendářním roce 2014 se mladší žáci vydali do Českého Těšína. Odtud jsme získali zajímavý komentář pořízený neprodleně po turnaji. Trenéra Petra zpovídal redaktor Petr.
   - zajímavost bojů dokazují fotky ze všech čtyř zápasů



„Ahoj, Petře!“

„Ahoj! Co pro tebe můžu udělat?“

„Mohl bys mi povědět něco o posledním turnaji? Přeci jen týden uplynul jako voda a komentář nikde.“

„Ale jo, co tě zajímá?“

„Tak začněme pěkně od začátku. Jaká byla cesta?“

„Kamil je zkušený řidič, takže v autě byla dobrá pohoda a letový provoz řídký, takže přistávací ranvej byla volná a přistání proběhlo hladce.“

„Jak měl podle tebe vypadat první zápas?“

„Vycházel jsem z minulého setkání, ve kterém jsme soupeře k ničemu nepustili a nastříleli mu spoustu branek. Točili jsme osm útočníků tak, že na hřiště šli pokaždé hráči v jiné sestavě a měli za úkol domluvit se.“

„Nezlob se, ale nebylo to trochu riskantní?“

„Asi ano, ale hráči se musí naučit improvizovat a hrát na různých postech, to je má filozofie.“

„Moc to ale nefungovalo, že?“

„To opravdu ne. Jednak soupeř své řady posílil několika hráči, kteří v prvním zápase nenastoupili a navíc naši hráči nevyužívali celý prostor hřiště ke kombinaci. Když k tomu přidáme dlouhé držení míčku, zbytečné sólování a trocha smůly v zakončení, drama bylo na světě.“

„Vítězství tě ale potěšilo, ne?“

„Možná by bylo zdravější prohrát, abychom se náležitě vzbudili a začali hrát svoji hru.“

„Vyhráli jste nad Horní Suchou 4:3 a čekali vás domácí.“

„Ano, v šatně jsme si řekli, co všechno změníme a šli jsme na soupeře.“

„Šli? Vždyť jste na ně vletěli jako smečka hladových vlků a za chvilku jste vedli 4:1!“

„To ano, hru jsme opravdu hodně zlepšili. Hlavní změnou bylo rozdělení lajn na mladší a starší.“

„A fungovalo to?“

„Maximálně! Mlaďoši mě velmi mile překvapili, protože byli schopni dávat jednoduché góly, které jsme tolik potřebovali. Běhali, nahrávali si a snažili se.“

„A co staré pušky?“

„Ty měly úkol jednoduchý. Nechat soupeře sáhnout na míček až ve chvíli, kdy skončí v jejich brance. Myslím, že se jim to často dařilo a soupeře dostávali pod ohromný tlak.“

„Těšínští ale před koncem vyrovnali na 6:6. Nebál jsi se, že byste mohli zápas prohrát?“

„Číselně sice bylo vyrovnáno, protože jsme byli po zásluze potrestáni za individuální chyby, ale my jsme tento zápas prostě chtěli vyhrát a ta vůle byla rozhodující. Všechna čest soupeři, držel se statečně.“

„Porazili jste domácí 7:6 a čekal vás Hradec……“

„S Hradcem jsme ještě nehráli a moc jsme nevěděli, co nás čeká.“

„Jak vypadala hra?“

„Hra měla vzrůstající úroveň, ale číselné vyjádření stále nepřicházelo.“

„V čem byl problém?“

„Tlak jsme sice měli, ale finální přihrávka byla většinou bídná. Pokud se náhodou povedla, pak zkolabovali střelci.“

„Asi jste si představovali po poločase vyšší vedení než jen 2:1.“

„To rozhodně. Ale věřil jsem, že góly začnou padat a začaly. Druhou půlku jsme vyhráli 10:1 a diváky nadchli. Byla to doslova kanonáda, jakou jsme měli předvádět mnohem dříve. Rázem nám stouplo sebevědomí a mohli jsme se po vítězství 12:2 těšit na finále s Vítkovicemi.“

„A opravdu jste se těšili?“

„Jednoznačně! Bez ohledu na výsledky jsou tyhle vzájemné zápasy důvod, proč stojí za to chodit na florbal. Vysoké nasazení, rychlost, obratnost, taktická vyzrálost a krásné kombinace, to je to, co nás baví.“

„Jak se zápas vyvíjel. Přeci jen, soupeř nasázel ostatním více gólů než vy.“

„To ano a mohl naše společné soupeře deklasovat i mnohem vyšším rozdílem. Jenže my jsme prostě tenhle zápas chtěli vyhrát více než kluci z Vítkovic. Zápas byl vyrovnaný a závěrečný hvizd zastavil ukazatel skóre na stavu 3:1 pro nás, takže moc branek nepadlo. Obrany se činily a brankáři pochytali téměř vše. Naše vyšší chuť po vítězství zkrátka předčila tu soupeřovu, protože po florbalové stránce to byl vyrovnaný zápas. Velmi bych chtěl poděkovat všem hráčům za to, jaký vývoj prodělali od prvního k poslednímu zápasu, kdy od plácobalu přešli k pěknému florbalu. Jen se znovu ptám, musíme vždy první zápas prospat? Nemohli bychom hrát dobře od prvního do posledního zápasu?“

„To je otázka pro mě?“

„Ne, ne, ta je pro hráče.“

„Aha, takže jinak jsi byl spokojený?“

„V podstatě ano, protože hráči si nakonec dali říct, hráli tak, jak jsme se domluvili a nakonec i uvěřili, že naše dlouhodobá cesta je správná a vede k dobrému pocitu ze hry.“

„Ty jsi hodně velký optimista, že?“

„Ano a jsem na to hrdý.“

„Tak to ti držím palce, aby ti to vydrželo a budu se těšit na další zápasy. Děkuji za rozhovor.“

„Rádo se stalo. A kdo ty vlastně jsi?“

„Já? Já jsem, Petře, přece ty!“

„Aha! Takže si povídám sám se sebou?“

„Ano, přesně tak.“

„No, já jen abych v tom měl jasno. Takže i já tobě děkuji za rozhovor.“

„Nemáš zač. Bylo to prima.“

Petr a Petr

team dream


      zpět na předchozí stranu


Neoficiální soukromé stránky Škorpionů  ©  2013  webmaster