Dorostenci se stali vícemistry ligy

   Kdo by mi před čtyřmi koly řekl, že bychom mohli být v lize druzí, asi by mě příjemně pobavil. V té době jsem očekával spíše páté až šesté místo. Jenomže od té doby se tabulka nějak zamotala. Jelikož silní prohrávali se slabšími a favorité nepotvrdili své role, a tak se stalo, že jsme se po předposledním kole objevili na druhém místě s náskokem tři bodů na MVIL a čtyřmi body na Frýdek-Místek. Poslední kolo, které jsme pořádali, se odehrávalo v Brušperku a výsledky utkání mohly opět změnit pořadí. Mohli jsme skončit druzí stejně jako čtvrtí. To by po loňském čtvrtém místě (připomínám, že o jeden bod), by fakt byla smůle. Bohudík se tak nestalo.

   Prvním našim úkolem bylo získat body v tomto utkání. Letos jsme s Petrovicemi remizovali a prohráli. V obou utkáních jsme vedli, ale ani jednou jsme zápas nedotáhli do vítězného konce. Z toho plyne, že před námi byl těžký úkol. První třetina byla o běhání. Soupeř měl skvěle vycvičené hráče, standartky i herní situace. Hodně akcí bylo na znamení a věděli, jak se pohybovat na hřišti. Napadali nás ve dvou hráčích a my měli problém s rozehrávkou. Nejednou jim to vyšlo a komplikovali nám život. Na naši straně byla bojovnost a nápaditost. V páté minutě získáváme přesilovou hru, ale neproměňujeme. Soupeř zase o dvě minuty později a se stejným výsledkem. Až druhá přesilová hra v desáté minutě nám v samotném závěru vychází. Z pohledu diváka byla první třetina výborná podívaná. Běhavá kombinační hra s chutí po výhře.
   Vstup do druhé části vychází lépe petrovickým. Nejprve srovnávají a následně v páté minutě obracejí utkání ve svůj prospěch. Prohrávat ve florbalu o jeden gól ve druhé třetině nic neznamená. Hrajeme dále. Opět pokračuje běhavé utkání. Z jedné běhavé šance srovnáváme po krásném uvolnění Ratyho a jeho přihrávkou na Patricka, který „nepřepálil prázdnou bránu“ a srovnal skóre na 2:2. Nám se podařilo v probíhající desáté minutě převzít vedení v utkání po krosu Matyho na Lukáše R.
   Do třetí třetiny tedy vstupujeme s mírným, ale zanedbatelným vedením. To právě dodává utkání náboj, protože je stále o co hrát. Čtvrtý gól padne po nahrávce z rohu z pět na beka a Šimon pošle prudkou střelu na gólmana, který vyráží a Lukáš Hojgr doráží po důrazu před brankou i díky svým šikovným dlouhým rukám. 4:2 už vypadá optimističtěji. Zbývá však plno času do konce a musíme hrát. V deváté minutě faulujeme a soupeř nasazuje do přesilovky i šestého hráče za gólmana. Tento mistrovský kousek se jim vyplácí a snižují na 4:3. Tuto taktiku převezmou i do pokračování hry. Jsme pod obrovským tlakem. Nakonec se podaří Filipovi zachytit míček, poslat jej na Matyho a ten posílá do brány. Soupeřův brankář vskakuje na hřiště a rybičkou zajíždí do brány. Nestihl to a my čtyři sekundy před koncem jistíme stav na 5:3.
   I přes dramatický závěr se nám podařilo udržet vítězství. Pěkné utkání a děkuji soupeři za dobrý florbal. Musím poznamenat, že jsou na tom obdobně a to, že tým tvoří z větší poloviny starší žáci, což je příslib do dalšího ročníku.

   První část cíle jsme splnili. V předchozím klání porazil MVIL Rožnov, čímž se na nás dotáhl. Touto výhrou jsme opět odskočili o tři body. Teď záleželo na zápase, který následoval a který měl hodně napovědět MVIL vs FM. Nejprve vede MVIL, FM obrací utkání a vybuduje si dvougólový náskok, který v závěru promrhá a soupeř srovnává. Utkání končí remízou a tím definitivně stanovuje pořadí tabulky. MVIL bere třetí místo. My již máme druhé místo, které chceme potvrdit v posledním utkání, ale nebude to zadarmo.

   S Frýdkem hrát neumíme. Poprvé jsme šťastně remizovali. Podruhé jsme dostali nakládačku. Jak to bude dnes? Hráči v modrostříbrných dresech jsou rychlí, silní, technicky zruční. Pojďme na to.
   Nesmírně rychlé a silové utkání. Hráči FM jsou nabušení. Především Johny Speed (77) nám dělá potíže a leckdy nejsme schopni ho doběhnout. Bohudík nám vychází taktika na tři pětky. Můžeme si dovolit vydat maximum a pak odpočinout. Díky tomu končí první třetina bez branek.
   Druhá třetina začíná stejně. Šance jsou na obou stranách. Buď je zlikvidují gólmani anebo samotní střelci míří pánubohu do oken. Až v deváté minutě, kdy mícháme míčkem v těsné blízkosti soupeřovy brány, přisune míček Maty na Kubu Čermáka a ten dotlačí míček do brány (anebo to byla teč?).
   Ve třetím dějství ve třetí minutě zopakujeme akci z předchozího utkání a Lukáš Richtár zvyšuje vedení na 2:0. Hra probíhá stále v rychlém tempu. Musím v této chvíli pochválit všech patnáct hráčů za výborný výkon. Jeli naplno až do konce. Dokonce v šesté minutě se Matymu podaří husarský kousek a sám proběhne po mantinelu přes dva hráče a prostřelí gólmana. 3:0 už vypadá slibně. Situace se zdramatizuje po naši chybě, kdy nám v obranném pásmu nešťastně odskočí míček, čehož využije soupeř a prostřelí dosud bezchybně chytajícího Patrika (P.S. to nebyla chyba Patrika, to prostě nešlo chytit). Nicméně k dalšímu a většímu dramatu nedochází. Vítězíme 3:1 a potvrzujeme své druhé místo v tabulce 2. ligy dorostenců – skupiny 7B.

   Po zápase propuká oslava. Radost je neskutečná. Laskáme se s pohárem, děkujeme fanouškům, děláme vítězné rybičky, fotíme se, plácáme se a objímáme se. Dokonce i trenér dostane hobla. Až na dvě výjimky se radují všichni (nechápu, proč se ti dva tvářili jako kyselé okurky, urychleně svlékli dresy, jako by je pálily a mě tak zkazili do jisté míry radost). Jsem-li sportovec, odevzdám na hřišti 100% výkon a žabí spory řeším až v šatně dle pořekadla „špinavé prádlo se pere doma“.

Soupiska: Plevák, Závada, Homola, Hikl, Vlach, Čermák, Šodek, Hampel, Rataj, Richtár, Šindler, Seidler, Peschel, Pavelek, Hojgr, Michalík a Zmrzlík.

Děkuji rodičům za podporu, ale především hráčům za výkon:

Nezdolnému kapitánovi, neustále burcujícímu a cílevědomému optimistovi Filipu Hampelovi
Kličkařovi, hračičkovi a zapálenému florbalistovi Lukáši Richtárovi
Dlouhorukému se schopností nejčistěji odebrat míček v celé lize Lukáši Hojgrovi
Nejrychlejšímu a nejtiššímu obránci v lize Ondřeji Šodkovi
Se schopností se rychle učit a výborně použít své tělo při obraně Pavlu Hiklovi
Útočníkovi s úsměvem a vydařenými střelami Jakubu Michalíkovi
Nezdolnému, vytrvalému, florbalovému robotovi Lukáši Homolovi
Střelci „par excellence“ Matyáši Šindlerovi
Hráči, kterému to myslí a má přehled na hřišti Jakubu Čermákovi
Bojovníkovi s jedovatou střelou Šimonu Vlachovi
Lehkonohému, rychlému s citem pro místo ke střelbě Patricku Peschelovi
Gólmanovi, který roste čím více odchytá zápasů Tomáši Závadovi
Neskutečně rychlému a bojovnému Vítu Seidlerovi
Tvrdému, rychlému muži s nekompromisní střelou Petru Pavelkovi
Technicky založenému hráči s přehledem na hřišti Adamu Zmrzlíkovi
Ač nejmenšímu, tak viditelnému útočníkovi Janu Ratajovi
Nejmenšímu brankářovi ligy, ale s šikovnýma rukama a s nejpozitivnější náladou Patriku Plevákovi

Fotogalerie z Brušperku

Díky všem za „DOBROU SEZÓNU“

ivo