Komentář k turnaji starších žáků - Prague Games 2013

20.7.13  Někteří naši hráči jeli do Prahy počtvrté za sebou

   Pražské hry jsou florbalovým svátkem se vším všudy a to jak s hrou, nepohodlím, typickým stravováním, jízdami metrem a MHD, tak i setkání se známými, poznávání nových lidí, technik a florbalových fint. Prostě něco, co by měl správný florbalista zažít nebo aspoň ten koho florbal vážně baví a momentálně uvízl v jeho pavučinách. Vždyť, kde máte možnost nastoupit proti týmům z Finska, Švédska, Německa, Slovenska, Ukrajiny, Švýcarska a dalších během pár dnů?

   Nám se letos poštěstily hned dva finské celky a jeden německý. Okusili jsme hru s pražskou chloubou Tatranem Střešovice (3. místo v kraji Praha a střední Čechy) a porovnali jsme své kvality proti vítězi Olomouckého kraje týmu z Uničova.

   První hrací den jsme si odbyli v hale ČVUT, která si v mém hodnocení získala prozatím nejvyšší příčku. Hezký prostor, dostatek světla, výborná klimatizace. Hráči asi namítnou, že povrch nebyl nejlepší, ale jde o zvyk. K prvnímu utkání nastupujeme proti týmu FBC Uničov.

Zápas, který ukázal při kom stojí štěstí

Škorpioni x FBC Uničov 6:2
   V tomto zápase šlo o porovnání olomoucké a moravskoslezské ligy. Ačkoliv spolu sousedíme, už se bohužel na palubovkách nesetkáváme. Snad s výjimkou výběrů a přátelských utkání. Do utkání nastupujeme rychle, kombinačně a důsledně, což se nám vyplácí. Soupeř je tlakem zaskočen a my postupně vstřelujeme góly (1:0 Maty Dědina, 2:0 Jiří Besta, 3:0 Dalibor Tichý). V páté minutě vedeme 3:0 a přichází klasický psychologický moment, kdy přestaneme hrát se zápalem a myslíme si, že se zápas vyhraje sám. Omyl, soupeř to vycítí a několikrát ohrozí naši bránu. Stav se nemění díky Burdovým zásahům a nemalou měrou, že soupeř nemá štěstí a nastřeluje nespočet tyčí a břeven (já tam byl a slyšel jsem to). Kdyby se protivníkovi podařilo proměnit, zápas by se vyvíjel zcela jinak. Koncem poločasu to pochopili i naši škorpíci a Lukáš Richtár zvýšil na 4:0.
   Ve druhém poločase je hra vyrovnaná a šance jsou na obou stranách. Soupeř snižuje na 4:1. Teprve po dalších deseti minutách hry se probudili naši střelci a zvyšují na 6:1 (5:1 Maty Šindler, 6:1 Jiří Besta). Uničovští v závěru utkání korigují výsledek na 6:2. Výsledek vypadá pro nás příznivě, ale opravdu těch tyček měl soupeř nespočet.
Hodnocení: Soupeř měl složení týmu věkově i vzrůstem obdobné. Cca 10 min z 30-ti jsme hráli dobře, běhání, přihrávky, hlava nahoře, pak útlum. Obranná činnost po celou dobu bez výkyvů. Útočná činnost byla oslabená nesehraností a hledáním vhodného útoku.

Zápas, ve kterém soupeř čišel sebevědomím, ale ...

Škorpioni x Tatran Střešovice 0:7
   Na nastoupeném soupeři bylo patrné sebevědomí (2. místo v ČR, již mnohé vypovídá), ale trenér dobře věděl, že toto může být krok stranou a nabádal své hráče, aby nás nepodcenili. Nám se to občas stává. Nepodcenili. Pustili se do nás jako špačci do třešní. Ozobávali nás ze všech stran. Kdybychom byli Adéla, tak bychom je kousali. Vydrželi jsme do šesté minuty vzdorovat. V následujících minutách jsme obdrželi ještě tři góly. Opět šest minut obětavě vzdorujeme a snažíme se proměnit některé akce a úniky. Vše zachraňuje výborný gólman, delší ruce soupeřů a páni rozhodující o průběhu hry.
   Výsledek 5:0 by byl z našeho pohledu příznivý, ale ještě do konce utkání jsme dva góly nafasovali.
Hodnocení: rozdíl o šest gólů je ve florbalu považován za rozdíl třídy. Nicméně musím říci, že jsme byli spokojeni. Jednak jsme mohli dostat nakládačku nad deset gólů a jednak jsme prokázali soudržnost a nezlomnost. Hráli jsme do konce i přes výsledkovou nepřízeň. Bojovnost a zodpovědnost bez legrácek. Současně s tím chválím respektování trenérských a taktických pokynů.

   V průběhu dne si odskakujeme na oběd do areálu Hamr Bráník. Chtěli jsme vidět stav po povodních a zavzpomínat si na naše předchozí ročníky, kdy jsme zde nejčastěji hráli. V příjemném sportovním prostředí trávíme odpoledne sledováním zápasů, okukováním holek a sortimentu fy Unihoc. Večer po návratu na DDM stihnou nezničitelní hráči mač na hokejbalovém hřišti. Vstát můžeme později, protože hrajeme až ve 13 hod.

   Když už jsme v Praze, tak si někam zajdeme, aby nám dopoledne lépe uběhlo. Nechali jsme se zlákat reklamou na muzeum Tortury, jelikož jsme byli přesvědčeni, že patří do náramkových slev. Avšak slevněné muzeum tortury je na Celetné. Probíháme alespoň Karlův most a Prašnou bránu.

   Potom jedeme na konečnou do Hostivaře a jsme překvapeni provedením depa a především venkovním nádražím metra. Cesta k hale ve Štěrboholech je dramatická, protože autobus nás vyhazuje u obchodního centra a musíme čekat na další spoj. Moc času nezbývá do dalšího utkání. Nemůže být kontumováno, protože na ostrůvku čeká rovněž náš soupeř z Neměcka tým Floor Fighters Chemnitz – B15.

Zápas, který ukázal, že český florbal je zatím stále rychlejší

Škorpioni x Floor Fighters Chemnitz 5:1
   Soupeř skončil v německé lize na třetím místě a my byli zvědaví na to, jak takový tým hraje. Veřte, že na holi, v technice a střelbě byli dobří. Jejich nevýhoda byl pomalý pohyb a přihrávka. V té jsme byli tím lepším týmem. Hned v úvodu utkání jsme ukázali tři bleskové drzé akce a bylo to 3:0 (1:0 Lukáš Homola, 2:0 Jiří Besta a 3:0 Jan Besta). Hádejte, co potom následovalo? Jestli tušíte, že utlum a nechali jsme soupeře, aby se chytil a rozehrál, tak máte pravdu. Navíc se v druhé půli rozběhal a zrychlil. Skvělými zákroky obrany a gólmana jsme nabudili útočníky a v 16 min zvyšuje Filip Hampel a ve 27 minutě Matyáš Šindler na 5:0. Ukázali jsme kvalitu, kterou pokazila až branka v poslední minutě na 5:1.

Hodnocení: máme sílu a kvalitu, ale umíme si to taky ztížit. Kdybychom hráli prvních 15 min, tak jako jsme vládli vstup do zápasu, tak by to bylo super. Nemohu však dštít stále síru, hráli jsme na patnáct hráčů, na všechny tři pětky, hráli především ti, kteří budou proti Finům hrát méně, abychom pošetřili síly na postupová klání. Po této výhře jsme již věděli, že budeme ze základní tabulky postupovat ze třetího místa (tohle mi někdo říct v květnu, tak se vesele zasměji). Zatím nebylo jen jasno proti komu, protože tabulka A byla hodně zmatená a dokud se nedohrálo, nebylo jasné proti komu nastoupíme.

Zápas, který nám ukázal, jak strojově přesné mohou být přihrávky

Škorpioni x Sampo IF 1:8
   Zahrát si proti Finům a Švédům je přání každého florbalisty, který jede do Prahy. Nám los přál a dostali jsme tým Sampo IF (pozdějšího vítěze turnaje). Když jsem je viděl nastoupené (všichni ročník 98, ve srovnání s našimi hráči obrovští), tak jsem si přál, aby to nebylo o dvě florbalové třídy. Hrajeme obranný systém a Finové mají prostor. Volíme strategii na rychlé brejky, jenomže neutečeš chlapovi, který je o 20 cm vyšší a ruce s holí má o 50 cm delší. Statečně hrajeme, provádíme protiútoky, ale přicházíme často o míček. Jde zejména o špatnou rychlosti či načasování přihrávky anebo jsme u mantinelu obráni delšíma rukama. Přesto soupeř skóruje až v deváté minutě. Téměř do dvanácté minuty trenér dává mladým hráčům pěkně pokouřit. Až rychlou sérií tří gólů získávají klid.
   Po poločase je to 4:0 a my můžeme být v podstatě spokojeni. Hrajeme usilovně dále a máme i příležitosti. Jejich gólman je vynikající. Ve 23-tí minutě dáváme po „obléhání“ finské branky gól po akci Besta-Richtar-Šindler. Radujeme se jako bychom vyhráli zápas. Proč by né? Jsme první, kdo vsítil Finům gól. Zápas končí 8:1 pro mladé Finy.
Hodnocení: měli jsme možnost vidět výborný pohyb po hřišti a načasování přihrávky. A co víc? Je to něco, co lze dokázat a není to jen pouhý výmysl trenéra, který nejde realizovat. Jde to. Jak prohlásil Martin: „Kéž by rychlost naší střely byla aspoň taková jako rychlost jejich přihrávky“.

Zápas, který připomínal hokejové bitvy Rusů proti Kanaďanům

Škorpioni x FTT Capitals Finland 1:7
   Vyřazovací boje nám přisoudily další finský tým. Udělalo nám to radost, mít dvoje Finy za sebou. Zároveň však starost o blížícím se konci. Žádné změny. Budeme s nimi hrát jako s předešlým soupeřem. Ovšem i ten vydadá stejně silně. Navíc jsou někteří hráči pěkně nabušení.
   Ujímají se vedení po klasickém přihrávkovém útoku do prázdné brány. My jim to oplácíme rovněž gólem. Oni pojišťují na 1:2. Poločas končí a trenéři FTT jsou ostří na svoje svěřence. Nám to dělá radost a stále žije možnost postupu. Jenomže soupeř dostal do těla a nasadil ostrou hru.
   Snažíme se seč nám síly stačí, ale těch faulů je moc. Navíc jsme měli mít nejméně jeden nájezd za faul na brankovišti. Hra se zvrhává na demonstraci síly. Od dvacáté minuty si nenecháváme líbit fyzické útoky a tak je vracíme. Jak jsem psal v nadpisu, šlo od této chvíle jen o to, kdo koho zraní nebo přehodí přes manťák. Po faulech na jejich straně bez odpískání vždy došlo k úniku hráče a ke vstřelení gólu. Tím si soupeř zajistil vedení ke konečnému 1:7.
Hodnocení: hra byla dobrá, snaha a bojovnost byla naší ctí. Kdybychom dostali za stavu 1:3 ty dva nájezdy, mohlo to vypadat jinak. Co nás může utěšit je fakt, že je lepší vypadnout s Finy než s nějakým českým týmem (Jaroměř, Valašské Klobouky, Nymburk).

Mimo hřiště

   Když jsme skončili bylo už 22 hodin. Strávili jsme v Štěrboholech bezmála deset hodin. Oběd v restauraci Tukan, sledování zápasů, večeře ve sportovním areálu. Koukání na soupeře a konečné utkání. Sprcha. Bus 22:35, metro 23:07, bus 23:47, ubytovna 00:08, dožírka, večerka 00:45. Náročný den.

   Ráno bylo na výběr. Spánek nebo povzbuzování dívek z Pepina (Niki, Aňa a Marci). Většina byla pro spánek a ranní florbálek na místním hřišti. I přes vyřazení nás florbal prostě baví. Společná procházka po Václaváku a staré časti prahy. Oběd v České jídelně, kde se potkáváme s týmem Vikingů. Rozchod na letecké muzeum a tým fanoušků dívčích týmů, které bude probíhat v hale ve Vršovicích. Navazujeme frojndčaft s týmem FSB Olomouc a Nemšová. Večer je na programu zábava v nákupním centru Harfa, jehož hlavním tahákem je Harfa párty. Odchod ve 22:00.

   Sobotní den je odjezdový. Ráno balení a přesun na místní baseballové hřiště, kde probíhá mistrovství Evropy žen. Oběd ve výborné nedaleké pizzerii a pak už jen na nádraží a cesta směr Ostrava – Svinov.

Na závěr

   Myslím, že jsme si pražské hry užili a postoupit o jedno kolo dál, tak by to nemělo chybu. Mnoho hráčů mě mile překvapilo, další mě utvrdili ve svých kvalitách, k některých mám výtku, ale to probereme na soustředění. Neudělali jsme ostudu a ukázali, že máme talent na hru a máme florbal pod kůží. Děkuji Danovi, Jakubovi, Lukášům, Matyášům, Matějovi, Dominikovi, Honzům, Filipovi, Nikolasovi, Adamovi, Daliborovi a Petrovi za účast a prezentaci týmu. Přál bych si, aby tyto matadory v příštím ročníku doplnil další tým s naší účastí. Premiérově bychom měli dva týmy a plno nových hráčů by zažilo tu výjimečnou atmosféru tohoto turnaje.

Ivo

Poznámka pod čarou

Páté zlato pro zemi tisíce jezer: v „patnáctkách“ jej získali kluci Sampo IF
Finové ohromili Prahu: zlato bral v průměru každý jejich 4. tým!

   Dovolil bych si reagovat na dva výše uvedené články a myslím si, že obecně to platí o většině týmů z Finska. Je pochopitelné, že pokud jedu tak daleko, tak chci, co nejlépe uspět a pojedu s týmem, který má šanci na úspěch. Nesrovnával bych procentuálně tedy týmy domácí, které tam jedou jako týmy své ligy, kdy hráči jsou z drtivé většiny kmenoví hráči tohoto týmu a týmy s výběrem hráčů. Pro příklad uvedu dva týmy, se kterými jsme se utkali. Sampo IF vznikl prý vloni, ale hráči jsou se sestaveni z Allstars jednotlivých krajů ve Finsku. Tým Sampo je z oblasti velké Helsinky (něco jako výběr Prahy) a dle jmen jsou složeni z týmů (Era, Aif, Blackbirds, SB-Pro, Koo-vee a Rangers). Tým FTT Capitals zase z oblasti Hämeenlinna (řekněme jako Ostravsko-Havířovsko), kdy hráči pochází také z více týmů (Steelers, Loopen, FoSu, Urbans, Classis Club a Pöytyän). Pokud budeme srovnávat počty medailí na národnosti, pak bychom měli vytvořit také výběry a ty pak můžeme srovnávat.
   Přesto jsou pražské hry famózní a pojedu tam, i kdybychom měli být mezi posledníma, vždyť o to tu přece nejde.

P.S: tým Steelers (základ týmu FTT Capitals) vznikl předloni po změně názvu a sloučení dětských týmů s mužským týmem. Víte, jak se jmenovali předtím? Byli to RuRu. Takže již podruhé na PG nás vyřadilo Ruru. Stejně jako předtím nás lecčemus přiučili, tak i teď v to věřím.